Komplexní diferenciální diagnostika Aspergrova syndromu

základem je NEURODIAGNOSTIKA

  • vyšetření jak funguje mozek. 
  • Jaké je frekvenční pásmo dominuje a jaké jsou výšky napětí v jednotlivých frekvenčních pásmech. Na základě tohoto vyšetření lépe pochopíme jak pracuje mozek a proč se vyskytuje symptomatika jako je porucha pozornosti, problém s pamětí, proč se vůbec objevují poruchy učení, proč se předškolní zručnosti nevyvíjejí standartně, proč se vyskytují opoždění nebo omezení ve vývoji.
  • Diagnostikujeme frekvenční zralost nebo nezralost.
  • Diagnostikujeme amplitudovou zralost nebo nezralost.
  • Diagnostikujeme která hemisféra je dominantní.

Z tohoto vyšetření dokážeme přesně určit jeden ze 4 typů Aspergrova syndromu, aby jsme věděli pro koho je BrainFeedBack přínosný a aby bylo možno cíleněji nastavit celý proces.

4 typy  symptomatiky Aspergrova syndromu

1 typ – Hemisferální asymetrie frekvenční

2 typ – Hemisferální asymetrie amplitudová

3 typ – Rebound efekt na pravé hemisféře

4 typ – Frekvenční nestabilita

Neurosenzorika

Audiometrie – vyšetření auditívního /sluchového vnímání a zpracování auditivního signálu.

Při monaurálním testu nás zajímají především frekvence 125 Hz, 250 Hz, 500 Hz, 750 Hz, 1000 Hz, 1500 Hz, 2000 Hz, 3000 Hz, 4000 Hz, 6000 Hz a 8000 Hz a v každé této frekvenci zjišťujeme kolik decibelů testovaný ještě slyší. Na konci této diagnostiky se nám ukáže, které ucho je dominantní a jak zpracovává slyšený signál levé ucho a jak pravé ucho.

vyšetrenie auditívneho /sluchového/ vnímania a spracovávania auditívneho signálu

Pri monaurálnom testovaní testujeme 125 Hz, 250 Hz, 500 Hz, 750 Hz, 1000 Hz, 1500 Hz, 2000 Hz, 3000 Hz, 4000 Hz, 6000 Hz a 8000 Hz a v každej tejto frekvencii testujeme koľko decibelov dieťa počuje. Na konci tejto diagnostiky sa nám ukáže, ktoré ucho je dominantné a ako spracováva počutý signál ľavé ucho a ako pravé ucho.

Na základě této diagnostiky umíme určit či je vhodná, nebo nevhodná sluchová stimulace. A jestli pozornost nevlivňuje auditívní hypersenzitivita, nebo nevyhraněná dominance ucha.

Dichotický test – je vyšetřovací metoda na určení preference ucha při analýze slov.

1. Krátké slova pouštíme přes sluchátka pouze do pravého ucha a testovaný je opakuje. Zaznamenáváme jak slovíčko slyší. /BAK, VIC, ČOK,…/

2. Krátké slova pouštíme do pouze do levého ucha a testovaný je opět opakuje.

3. Krátké slova pouštíme do obou uší najednou a testovaný opakuje pouze slova, která slyší v pravém uchu. 

4. Krátké slova pouštíme do obou uší najednou a testovaný opakuje pouze slova, která slyší v levém uchu. 

5. Krátké slova pouštíme do obou uší najednou a testovaný opakuje obě dvě slova, která slyší. 

Tímto testem zjišťujeme:

1. Schopnost analýzy slyšeného

2. Úroveň výslovnosti

3. Délku auditivní pozornosti

4. Jak pracují řečová centra

5. Schopnost auditivní selekce

6. Schopnost analyzovat a správně zpracovat auditivní vjem

 Zde se ukáže délka cílené pozornosti, kterou jsme vytestovali při prvním testu, při neurovyšetření. Když se v neuroobrazu bude objevovat habituace, tak bude mít testovaný při tomto testu výpadky a některá slova vůbec nezopakuje. Bude-li opakovat nesmyslná slovíčka, pak může mít problém v propojení Wernickeho a Brokova centra řeči. Bude-li slovíčka „pouze“ komolit pak může být problém jen ve Wernickeho centru řeči. Pokud bude zaměňovat jednu hlásku, pak se může jednat o výslovnostní problém, nebo o poruchu na úrovni Brokové oblasti.

Vizuální vyšetření

Dominance oka. vyšetření koordinace oko-ruka

Tato diagnostika není určená na zjištění dioptrické odchylky ani očních vad.

Zaměřujeme se na:

1. Plynulost očních pohybů

2. Negativní nebo pozitivní konvergenci

3. Akomodaci

4. Schopnost binokulárního vidění

5. Schopnost fixace

ADAPTACE – schopnost oka přizpůsobit se různé intenzitě světla.

AKOMODACE – schopnost oka přizpůsobit se vidění na různou vzdálenost.

KONVERGENCE – schopnost oka sbíhat a sbližovat optické osy očí.

DIVERGENCE –  odklon a rozbíhání optických os očí

BINOKULÁRNÍ VIDĚNÍ – je schopnost oka spojit zorné pole obou očí a vidět prostorově (stereoskopicky). Výsledkem je pak jeden steoskopický vjem v mozku. 

 

Taktilně-kinestetické vyšetření.

Taktilní vnímání je vnímání hmatem a umožňuje nám bezprostřední vnímání reality.

Kinestetické vnímání je vnímání vlastních pohybových pocitů.

Vestibulární systém – rovnováha, závisí na něm pozornost, bdělost, integrace obou stran těla, motorické plánování, vnímání vlastního těla, gravitační jistota, pohyb očí, držení těla a i svalový tonus.

Proprioceptivní systém na hloubkové vnímání vlastního těla, závisí na něm držení těla, motorická koordinace, tělesné schéma, schopnost odhadnout sílu, odhad vzdálenosti a tak a tlak.

A nakonec taktilní systém zabývající se hmatem na kterém závisí vnímání vlastního těla, motorické plánování, emoční stabilita, sebeobsluha, psaní, kreslení, jemnomotorické aktivity a sociální interakce.

 Zde testujeme:

1. Poznávání předmětů hmatem (předměty různých tvarů, geometrické tvary,.)

2. Rozlišování různě drsných povrchů

3. Rozpoznávání číslic a písmen hmatem

4. Kinestetická precepce

V případě, že je některý z těchto systémů oslabený, pak příčinu této poruchy můžeme hledat na CENTRÁLNÍ ÚROVNI. 

Neuromotorika

Toto vyšetření je velmi obsáhlé a proto na naší diferenciální diagnostice testujeme jen přítomnost primitivních reflexů. Zajímá nás jejich vztah k prvnímu, neurodiagnostickému testu. V případě, že i ten potvrdí v motorické oblasti mozku velmi specifickou elektrickou aktivitu, pak doporučíme kompletní přetestování například některým INPP terapeutem. Či jinou technikou, která pracuje více do hloubky s primitivními reflexy.

Interpretace kresby

Na kresbu se díváme jako na výsledek určitého typického chování (např. preciznost, lpění, uvolněnost, nejistota, zmatek, nelogičnost, nezralost, traumatické chování atd.). Úroveň kresby odráží psychickou vyzrálost, rozumovou úroveň, motivaci, výtvarnou zběhlost. Sledujeme tedy množství a rozmanitost jednotlivých prvků, koordinaci pohybů tužky, obrysové linie, náročnost motivu, správnost proporcí, rozmístění prvků na ploše, vyjádření pohybu a emoce atd..

Diagnostika vztahové vazby

Při této diagnostice se, u testovaného, zaměřujeme na vztah k sobě, k okolí a k světu. Pomůže nám to přiblížit se symptomatickým projevům, které nemají kořeny ani v neurologickém ani neurosenzorickém ani neuromotorickém obrazu. Pomocí projektivních technik zjišťujeme jaké procesy narušují přirozené zrání osobnosti.

Dítě se rodí s vrozenou potřebou blízkosti, pro kterou je vybavené analogickými regulačními systémi, jako je to při hladu neb žízni. Podle zkušeností s převažujícím typem rodičovského chování si dítě už v průběhu prvního roku osvojuje určitý styl svého vztahového chování, které je určitou adaptací, kompromisem mezi vrozenou potřebou a reálnou aktivitou rodiče. Výsledkem je v optimálním případu chování dítěte ve smyslu „bezpečné vztahové vazby“, která je živnou půdou pro další zdravý vývoj dítěte, později i pro rozvinutí empatie v její komplexní podobě (mentalizování), tedy vůči druhým i vůči sobě, schopnosti navazovat dobře fungující vztahy. Tito jedinci jsou chráněni před psychickými a psychosomatickými poruchami. To, že si naše ranné dětství nedokážeme vědomě vybavit, neznamená, že by tyto zkušenosti nezanechali paměťové stopy. Bazální ganglia, amygdala a mozeček je uloží do tzv. implicitní paměti, které je nevědomá a i v pozdějším životě ovlivňuje naše chování prostřednictvím aktivace emocí, očekávání, vzorců motorického chování, včetně mimiky a vegetativních endokrinních reakcích.

Při této diagnostice se také věnujeme i vztahové vazbě rodičů, kteří jsou v procesu terapie nesmírně důležití jako stabilní a sebejistí jedinci. V neposlední řadě při rozhovoru mapujeme také prenatální vývoj a průběh porodu, což je z diagnostického hlediska významné z pohledu traumatických zranění v průběhu těhotenství a porodu a má tak významný vliv na vývoj nervové soustavy dítěte.

Pri tejto diagnostike sa tiež venujeme aj vzťahovému attachmentu rodičov, ktorý sú v procese terapie nesmierne dôležitý ako stabilný a sebaistý jedinci. 

V neposlednom rade pri anamnestickom rozhovore mapujeme prednatálny vývin a priebeh pôrodu, čo je z diagnostického hľadiska významné z pohľadu traumatických zranení počas tehotenstva a pôrodu a má významný vplyv na vývin nervovej sústavy dieťaťa. 

Vyšetření kognitivního potenciálu

Tento test nenní určený na vyšetření výšky IQ, ale slouží nám na zjištění jak ovlivňuje porucha osobnosti a slabá výdrž kognitivní potenciál testovaného. Proto se od nás nedozvíte hodnotu IQ /toto vám může říci jen klinický psycholog/, ale uvidíte jaký potenciál vaše dítě má a my vám ukážeme jak ho může naplno využít.

Vyšetření dominance hemisfér

Dominanci hemisfér vyšetřujeme hlavně z důvodu, že pravohemisferálně orientované děti mají úplně jiný systém učení jak levohemisferálně orientované. Toto vyšetření nám ukáže jestli je dominance preferenční, nebo jde o interhemisferální fungování a jaký je nejideálnější způsob pro efektivní učení a fungování

Před vyplněním formuláře pamatujte že:

  • Vyšetření trvá 3 hodiny
  • Konzultace je bezprostředně po vyšetření a trvá zhruba 30 minut
  • Záverečnou zprávu, se všemi doporučeními odesíláme do týdne

K úspěšnému dokončení rezervace zbývají už jen 3 kroky

krok 1. Potvrzení vaší oblíbené eMailové schránky

krok 2. Výběr termínu a místa komplexní diferenciální diagnostiky

krok 3. Naše potvrzení vámi zvoleného termínu